Jakarta

Jaká ta Jakarta vlastně je?

Nejdříve nějaké reálie. Jakarta je největším a také hlavním městem Indonésie. Má přibližně 9,5 milionů obyvatel, mimo aglomeraci. V aglomeraci zvané Jabodetabek (oblast Jakarta, Bogor, Depok, Tangerang a Bekasi) má přibližně 28 milionů obyvatel (přesný údaj jsme nenašli), každopádně se jedná o jednu s největších aglomerací na světě (TOP5, první je Japonsko - Tokio). V tomto přelidněném městě, jsme chtěli původně strávit 2 dny nakonec z toho byly dny 3. Má cenu zůstavat v Jakartě déle? NE, nemá. :)

První řádný den jsme chtěli využít k návštěvě náměstí Merdeka, kde je památník Monas. Jedná se o 132m vysoký monument a taky symbol  indonéského boje za nezávislost. Asi jediná památka, která stojí za to být v Jakartě navštívena. Byla zavřená. Prý máme přijít „zítra“. Ok, měli tam nějakou policejní přehlídku, velká sláva a taky máme čas, přijdeme zítra, rozumíme. Nicméně zdá se, že na náměstí Merdeka přeci jenom jedna atrakce funguje. Jsme to my. Lidi se s námi chtějí fotit :) V Jakartě! Hlavním městě. Po odfocení se přesouváme na oběd. Narazili jsme na dobré místo, nikdo nás nenatáhl, bylo to dobré, bez jiných následku. Navíc čaj gratis! Už jste někdy měli avokádový džus (jus alpukat)? My jo a za nás dobrý.

Policejní přehlídka na náměstí Merdeka

Další den jsme si dali za úkol sehnat místní SIM karty. Indonésie obecně je velmi slušně pokryta GSM signálem, mají tady 3G, navíc ceny o kterých se nám v ČR může jen zdát a to hlavně za data. Možná o tom ještě někdy napíšeme. Minimálně o tom jak funguje účtování třeba u předplacenky, jejich účtování je velmi, velmi zajímavé ;). Znovu jsme se vydali na již zmíněný Monas. Sorry Mistr, closed, tommorow, no tickets (prostě jim došly lístky, zavírat měli ale až o hodinu později, máme přijít zítra). Znovu přímo u pokladen probíhá focení s místňákama. Zavřený Monas má nicméně jednu výhodu. Jelikož k němu chodíme stále stejnou cestu, dovolilo nám to naučit se umění přecházení  osmi-proudé křižovatky za plného provozu. Stačí jen zavřít oči a před sebou držet otevřenou dlaň. Při troše štěstí vás nikdo netrefí. My to štěstí měli, takže jsme došli zpět na ubytování kde jsme se dali do řeči s místním recepčním, který nám dal pár tipů. Docela se nám to hodilo, protože jsme plánovali další den, aneb den odjezdu z Jakarty. Plán byl jasný, hned ráno navštívit Monas, poté autobusem pryč z města, pravděpodobně na západ. Většina cestovatelů směřuje na jihovýchod, směr Bali. Máme ale více času a na západě se nachází národní park Ujung Kulon, takže zjišťujeme informace o cestě, atd. Tento park se nachází na seznamu UNESCO. V omezeném množství se zde pohybuje vysoce ohrožený jávský nosorožec (několik kusů).

Nám nedostupný památník Monas

Den třetí, stejné město, stejná cesta - Monas, nemáme moc času, ale chceme na blog pověsit fotku ze shora. Foto Jakarty ve smogu (Jakarta je prakticky neustále ve smogu). Dobrá zpráva je, že lístky mají. Ta špatná je, že na řadu se na nás dostane tak nejdříve za hodinu možná za dvě. Byli jsme poraženi, odjíždíme.

Mešita, katolický kostel, oblíbený fotbal (i tohle je Jakarta)